Tak mne napadá, že jsme všichni křečci v kolečku. Tedy, každý
ve svém (byť všechny vypadají v podstatě stejně). Naučili jsme
se běhat v určitém rytmu a teď tím trávíme každou volnou
chvíli a snažíme se sami sebou netočit. Je to zábavné, dokud je
naše pozornost upřena jedním směrem, což většinou není zase
takový problém.