Chycen, svázán, uzavřen,
zahrabán a přesto venku.
Jsem ticho, okamžik před koncem,
minuta plná očekávání.
Jsem prázdný.
Největší z největších nesahá mi
po kolena a s hlavou zakloněnou pozoruje můj palec.
Jsem trpaslík z tvých nočních
můr.
S čepičkou a mačetou... Z
člověka udělám dav stejně snadno jako z pastelky mrkev.
Ať žije síla představivosti!