Opakování je matkou moudrosti.
Alespoň tak jsem chtěl začít svou
novou povídku. Nezačal. Tedy... Vlastně ano, jenomže až příliš jsem se začal
zajímat o přesný význam slovesa "opakovat" a výsledkem byl nádherný
model Mount Everestu. Pojďme si krátce popsat, z čeho se taková krásná
miniatura skládá:
1.) odpadkový koš
2.) pomačkané papíry, coby
výsledek literárních pokusů
Vypadá to celkem jednoduše, ale
vězte, že výroba takového modelu si žádá čas a trpělivost, moře trpělivosti a
málo nápadů. Doporučuji ještě zapojit do celého procesu migrénu, která dodá
vašemu dílu jisté kouzlo.
Říká se tomu všelijak. Asi
nejvulgárnější výraz zní (předem se omlouvám): "krize"
Říká se tomu všelijak. Asi
nejvulgárnější výraz zní (předem se omlouvám): "krize"
Říká se tomu všelijak. Asi
nejvulgárnější výraz zní (předem se omlouvám): "krize"
Neustále máte pocit, že vše, co
jste napsali, je pouhým opakováním toho, co již bylo vytvořeno. Píšete nic,
protože něco jste psávali kdysi, ale vaše předchozí tvorba je nekvalitní, takže
najednou přemýšlíte, kdo sakra napsal ty povídky, pod které jste se podepsali.
Nikdo. Ani vy, ani žádný
spisovatel. Prostě jste najednou ty stránky našli ve svém bloku.
A tak sedíte a čekáte, až se
objeví další...