Druhý díl
DAVID -Co to
děláš?
PETR -Zpívám si.
DAVID -Tak to nedělej.
PETR -Proč?
DAVID -Prostě to nedělej.
PETR -Ok... Pam... Pam...
DAVID -Petře!
PETR -Co je?
DAVID -Ty si zpíváš.
PETR -Ne, broukám si.
DAVID -Tak si nebroukej.
PETR -Jasně, brouku.
DAVID -Prosím!
PETR -Ano?
DAVID -Přestaň bouchat do stolu.
PETR -Proč?
DAVID -Rušíš mne.
PETR -Aha.
DAVID -Díky.
PETR -Není zač. Co to vlastně děláš?
DAVID -Nic.
PETR -To je jistě moc důležité.
DAVID -Klidně bych mohl něco dělat.
PETR -Jo, já vím.
DAVID -A pak bys mne rušil.
PETR -Určitě.
DAVID -I když teď mne rušíš taky.
PETR -Jistě. Na nicnedělání se musí člověk pořádně soustředit. Protože jinak, než se naděješ... BUM... A už umýváš nádobí, utíráš prach, nebo maluješ byt.
DAVID -Nech si to. Čekám.
PETR -Na co?
DAVID -To je... Soukromá záležitost.
PETR -Dobře. Tak povídej.
DAVID -Nemůžu ti to říct.
PETR -Proč bys nemohl?
DAVID -Je to moc soukromé.
PETR -Aha. Tak fajn.
DAVID -Vážně, ani kdybych chtěl, nemůžu.
PETR -Já tě chápu.
DAVID -Nebyla by moc nadšená, že ti to říkám.
PETR -Tvoje matka?
DAVID -Ne. Kdo si myslíš, že jsem?
PETR -David?
DAVID -Prosím?
PETR -Jsi David, ne?
DAVID -Ano. A?
PETR -Nic. Na kterém programu je Mrkefff?
DAVID -Na Stopce... Devítka.
PETR -Díky.
DAVID -Nechceš se teď koukat na televizi, že ne?
PETR -Chci. Proč?
DAVID -Jenom tak.
PETR -Aha.
DAVID -Já jen... Nepouštěj si to moc nahlas. Čekám důležitý hovor.
PETR -Fajn.
DAVID -Vlastně už by mi měla volat.
PETR -Kdo?
DAVID -No...
PETR -Ah, přísně tajné.
DAVID -Jedna dívka od nás z práce.
PETR -Hezká?
DAVID -A moc.
PETR -To je super.
DAVID -Jo. Má strašně krásné vlasy.
PETR -To jistě má.
DAVID -Pracuje jako sekretářka.
PETR -Tvoje?
DAVID -Ne.
PETR -Škoda.
DAVID -Kolik je hodin?
PETR -Nevím.
DAVID -Tak se mrkni.
PETR -Nemám hodinky.
DAVID -A jak jsi věděl, že bude v televizi Mrkefff?
PETR -Intuice?
DAVID -Vážně nevíš, kolik tak může být?
PETR -Ne. Ale ty bys to mohl tušit.
DAVID -Já?
PETR -Stačí pohlédnout si na levou ruku. Svoji.
DAVID -Hm...
PETR -Copak?
DAVID -Má zpoždění.
PETR -Ta dívka, co ti má zavolat?
DAVID -Ano.
PETR -Telefonní rande?
DAVID -Ne, to není telefonní to... Rande.
PETR -Aha. Hele, možná pomůže, když přestaneš hypnotizovat telefon. Nebo víš co? Zavolej jí.
DAVID -To nejde.
PETR -Proč?
DAVID -Má volat ona.
PETR -Ona. Fajn. Víš, že většinou se to dělá naopak? Muž si vyptá číslo od ženy, zavolá jí, pozve ji někam...
DAVID -Petře?
PETR -Copak?
DAVID -Ona mne nikam nezve.
PETR -Takže ona ti zavolá a ty ji pozveš?
DAVID -Ne. Tedy, měl jsem to původně v plánu.
PETR -Měl? Co se změnilo?
DAVID -Vím, že odmítne.
PETR -Ještě jsi to nezkusil. Musíš si víc věřit.
DAVID -Myslíš, že bych to mohl zkusit? Pozvat ji?
PETR -Jasně! Hele, nevidím důvod, proč by ti to nemělo vyjít.
DAVID -Díky.
PETR -Za co?
DAVID -Za podporu.
PETR -Není zač. Hele, kde se fláká Honza?
DAVID -Nevím.
***
HONZA -Ne, tuhle ne.
PROD. -To byla poslední.
HONZA -Vážně?
PROD. -Ano, pane.
HONZA -No, moc druhů tady nemáte.
PROD. -Ne, myslím, že ne. 128 druhů čokolády najdete v každém supermarketu.
HONZA -To asi ne....
PROD. -Ne? Proč to nejdete zkusit? Prosím.
HONZA -Můžete mi ještě jednou ukázat tu bílou?
PROD. -Kterou?
HONZA -Bílou.
PROD. -Ale kterou bílou?
HONZA -Tu obyčejnou.
PROD. -Nechci se vás nějak dotknout, pane, ale já pojem obyčejná čokoláda neznám.
HONZA -Fajn. Ukažte mi jakoukoliv bílou čokoládu.
PROD. -Prosím.
HONZA -Tuhle ne. Nemáte nějakou jinou?
***
DAVID -Haló?
LINDA -Ahoj, to jsem já, Linda.
DAVID -Linda?
LINDA -Zapoměla jsem si-
DAVID -Jo, Linda. Promiň, mám špatnou paměť na jména. Víš, je vás tolik...
LINDA -Můžeš mi to přinést zítra do práce?
DAVID -Hm... Zítra?
LINDA -Prosím.
DAVID -Já mám zítra volno.
LINDA -Aha.
DAVID -Ale nejspíš si na tebe najdu chvilku.
LINDA -To by bylo fajn.
DAVID -Co večer v nějaké hezké restauraci?
LINDA -No... Kdy budeš v práci?
DAVID -V pondělí.
LINDA -Vlastně mi to můžeš přinést v pondělí.
DAVID -Fajn.
LINDA -Díky moc.
DAVID -Není zač.
LINDA -Tak zatím.
DAVID -Ahoj.
***
DAVID -Vidíš.
PETR -Co? Řekla ano?
DAVID -Ne. Ne. Ne. Řekla ne.
PETR -To se stává.
DAVID -Mně ano.
PETR -No tak, nejsi sám, komu se to stává.
DAVID -Tobě se to nestává.
PETR -Mně ne.
DAVID -Proč? Proč nemám u žen takový úspěch jako ty?
PETR -Občas nehledat je nejlepší cesta k nalezení a nechtít k vlastnictví.
DAVID -Co?
PETR -Ale nic.
DAVID -Můžeš zhlasit televizi prosím?
PETR -Jistě.
DAVID -Co je to?
PETR -Telefon. Promiň. Můžeš to ztišit?
DAVID -Proč?
PETR -Mám telefon.
DAVID -Jo. A?
PETR -Já jenom, že bych se rád slyšel s osobou na druhém konci.
DAVID -Tak křič.
PETR -Díky.
***
PETR -Ano?
ZNÁMÁ -Tady popelka.
PETR -Ahoj, popelko.
ZNÁMÁ -Ahoj, pane.
PETR -Copak potřebuješ?
ZNÁMÁ -Přepojit?
PETR -Přepojit?
ZNÁMÁ -Tedy, spíš připojit.
PETR -Rozumím tomu správně?
ZNÁMÁ -Ano.
PETR -Tak fajn. Co zítra v osm v čajovně? Promyslíme ten tvůj problém s připojením.
ZNÁMÁ -Budu se těšit.
PETR -To jsme dva.
ZNÁMÁ -Miluji tě.
PETR -Já tebe taky.
***
DAVID -Kdo to byl?
PETR -Proč se ptáš?
DAVID -Jenom tak.
PETR -Aha.
DAVID -Takže?
PETR -Jedna moje známá.
DAVID -Známá?
PETR -Ano.
DAVID -Ty spíš se svojí známou?
PETR -Kdybych ji neznal, nespím s ní, ne?
DAVID -No... Asi ne.
PETR -Tak vidíš.
***
HONZA -Ahoj.
LENKA -Ahoj.
HONZA -Jak ses měla?
LENKA -No, nic moc. Jsem ráda, že jsem doma.
HONZA -Leni?
LENKA -Ano?
HONZA -Něco pro tebe mám.
LENKA -Vážně?
HONZA -Jo.
LENKA -Co?
HONZA -Čokoládu.
LENKA -Ne!
HONZA -Ne?
LENKA -Totiž... Kde?
HONZA -Schoval jsem ji.
LENKA -Tys ji schoval? Proč?
HONZA -To je tajemství.
LENKA -Hm... Tak tajemství, jo?
HONZA -Ano.
LENKA -A je nějaká šance, že mi to tajemství povíš?
HONZA -Malá.
LENKA -Pořád lepší než žádná. Kde je?
HONZA -Neřeknu.
LENKA -Kam jsi ji schoval, bídáku?
HONZA -Někam.
LENKA -Kam? Budu zlá.
HONZA -Do ložnice... Myslím.
LENKA -Hm...
***
PETR -No tak já půjdu.
DAVID -Už?
PETR -Je půl osmé.
DAVID -Nechceš ještě kafe?
PETR -Ne, čeká mne čaj a...
DAVID -Jo a... To tvoje a...
PETR -Co je?
DAVID -Já jenom... Jsem tady sám.
PETR -Tak běž ven.
DAVID -Ven?
PETR -Ano. Někam mezi lidi.
DAVID -Jako třeba na tramvaj?
PETR -Koneckonců to je taky možnost.
DAVID -Fajn.
PETR -I když...
DAVID -Hm?
PETR -Vlastně nic. Tak zatím.
DAVID -Jo, ahoj.
***
LENKA -Oříšková?
PETR -Zpívám si.
DAVID -Tak to nedělej.
PETR -Proč?
DAVID -Prostě to nedělej.
PETR -Ok... Pam... Pam...
DAVID -Petře!
PETR -Co je?
DAVID -Ty si zpíváš.
PETR -Ne, broukám si.
DAVID -Tak si nebroukej.
PETR -Jasně, brouku.
DAVID -Prosím!
PETR -Ano?
DAVID -Přestaň bouchat do stolu.
PETR -Proč?
DAVID -Rušíš mne.
PETR -Aha.
DAVID -Díky.
PETR -Není zač. Co to vlastně děláš?
DAVID -Nic.
PETR -To je jistě moc důležité.
DAVID -Klidně bych mohl něco dělat.
PETR -Jo, já vím.
DAVID -A pak bys mne rušil.
PETR -Určitě.
DAVID -I když teď mne rušíš taky.
PETR -Jistě. Na nicnedělání se musí člověk pořádně soustředit. Protože jinak, než se naděješ... BUM... A už umýváš nádobí, utíráš prach, nebo maluješ byt.
DAVID -Nech si to. Čekám.
PETR -Na co?
DAVID -To je... Soukromá záležitost.
PETR -Dobře. Tak povídej.
DAVID -Nemůžu ti to říct.
PETR -Proč bys nemohl?
DAVID -Je to moc soukromé.
PETR -Aha. Tak fajn.
DAVID -Vážně, ani kdybych chtěl, nemůžu.
PETR -Já tě chápu.
DAVID -Nebyla by moc nadšená, že ti to říkám.
PETR -Tvoje matka?
DAVID -Ne. Kdo si myslíš, že jsem?
PETR -David?
DAVID -Prosím?
PETR -Jsi David, ne?
DAVID -Ano. A?
PETR -Nic. Na kterém programu je Mrkefff?
DAVID -Na Stopce... Devítka.
PETR -Díky.
DAVID -Nechceš se teď koukat na televizi, že ne?
PETR -Chci. Proč?
DAVID -Jenom tak.
PETR -Aha.
DAVID -Já jen... Nepouštěj si to moc nahlas. Čekám důležitý hovor.
PETR -Fajn.
DAVID -Vlastně už by mi měla volat.
PETR -Kdo?
DAVID -No...
PETR -Ah, přísně tajné.
DAVID -Jedna dívka od nás z práce.
PETR -Hezká?
DAVID -A moc.
PETR -To je super.
DAVID -Jo. Má strašně krásné vlasy.
PETR -To jistě má.
DAVID -Pracuje jako sekretářka.
PETR -Tvoje?
DAVID -Ne.
PETR -Škoda.
DAVID -Kolik je hodin?
PETR -Nevím.
DAVID -Tak se mrkni.
PETR -Nemám hodinky.
DAVID -A jak jsi věděl, že bude v televizi Mrkefff?
PETR -Intuice?
DAVID -Vážně nevíš, kolik tak může být?
PETR -Ne. Ale ty bys to mohl tušit.
DAVID -Já?
PETR -Stačí pohlédnout si na levou ruku. Svoji.
DAVID -Hm...
PETR -Copak?
DAVID -Má zpoždění.
PETR -Ta dívka, co ti má zavolat?
DAVID -Ano.
PETR -Telefonní rande?
DAVID -Ne, to není telefonní to... Rande.
PETR -Aha. Hele, možná pomůže, když přestaneš hypnotizovat telefon. Nebo víš co? Zavolej jí.
DAVID -To nejde.
PETR -Proč?
DAVID -Má volat ona.
PETR -Ona. Fajn. Víš, že většinou se to dělá naopak? Muž si vyptá číslo od ženy, zavolá jí, pozve ji někam...
DAVID -Petře?
PETR -Copak?
DAVID -Ona mne nikam nezve.
PETR -Takže ona ti zavolá a ty ji pozveš?
DAVID -Ne. Tedy, měl jsem to původně v plánu.
PETR -Měl? Co se změnilo?
DAVID -Vím, že odmítne.
PETR -Ještě jsi to nezkusil. Musíš si víc věřit.
DAVID -Myslíš, že bych to mohl zkusit? Pozvat ji?
PETR -Jasně! Hele, nevidím důvod, proč by ti to nemělo vyjít.
DAVID -Díky.
PETR -Za co?
DAVID -Za podporu.
PETR -Není zač. Hele, kde se fláká Honza?
DAVID -Nevím.
***
HONZA -Ne, tuhle ne.
PROD. -To byla poslední.
HONZA -Vážně?
PROD. -Ano, pane.
HONZA -No, moc druhů tady nemáte.
PROD. -Ne, myslím, že ne. 128 druhů čokolády najdete v každém supermarketu.
HONZA -To asi ne....
PROD. -Ne? Proč to nejdete zkusit? Prosím.
HONZA -Můžete mi ještě jednou ukázat tu bílou?
PROD. -Kterou?
HONZA -Bílou.
PROD. -Ale kterou bílou?
HONZA -Tu obyčejnou.
PROD. -Nechci se vás nějak dotknout, pane, ale já pojem obyčejná čokoláda neznám.
HONZA -Fajn. Ukažte mi jakoukoliv bílou čokoládu.
PROD. -Prosím.
HONZA -Tuhle ne. Nemáte nějakou jinou?
***
DAVID -Haló?
LINDA -Ahoj, to jsem já, Linda.
DAVID -Linda?
LINDA -Zapoměla jsem si-
DAVID -Jo, Linda. Promiň, mám špatnou paměť na jména. Víš, je vás tolik...
LINDA -Můžeš mi to přinést zítra do práce?
DAVID -Hm... Zítra?
LINDA -Prosím.
DAVID -Já mám zítra volno.
LINDA -Aha.
DAVID -Ale nejspíš si na tebe najdu chvilku.
LINDA -To by bylo fajn.
DAVID -Co večer v nějaké hezké restauraci?
LINDA -No... Kdy budeš v práci?
DAVID -V pondělí.
LINDA -Vlastně mi to můžeš přinést v pondělí.
DAVID -Fajn.
LINDA -Díky moc.
DAVID -Není zač.
LINDA -Tak zatím.
DAVID -Ahoj.
***
DAVID -Vidíš.
PETR -Co? Řekla ano?
DAVID -Ne. Ne. Ne. Řekla ne.
PETR -To se stává.
DAVID -Mně ano.
PETR -No tak, nejsi sám, komu se to stává.
DAVID -Tobě se to nestává.
PETR -Mně ne.
DAVID -Proč? Proč nemám u žen takový úspěch jako ty?
PETR -Občas nehledat je nejlepší cesta k nalezení a nechtít k vlastnictví.
DAVID -Co?
PETR -Ale nic.
DAVID -Můžeš zhlasit televizi prosím?
PETR -Jistě.
DAVID -Co je to?
PETR -Telefon. Promiň. Můžeš to ztišit?
DAVID -Proč?
PETR -Mám telefon.
DAVID -Jo. A?
PETR -Já jenom, že bych se rád slyšel s osobou na druhém konci.
DAVID -Tak křič.
PETR -Díky.
***
PETR -Ano?
ZNÁMÁ -Tady popelka.
PETR -Ahoj, popelko.
ZNÁMÁ -Ahoj, pane.
PETR -Copak potřebuješ?
ZNÁMÁ -Přepojit?
PETR -Přepojit?
ZNÁMÁ -Tedy, spíš připojit.
PETR -Rozumím tomu správně?
ZNÁMÁ -Ano.
PETR -Tak fajn. Co zítra v osm v čajovně? Promyslíme ten tvůj problém s připojením.
ZNÁMÁ -Budu se těšit.
PETR -To jsme dva.
ZNÁMÁ -Miluji tě.
PETR -Já tebe taky.
***
DAVID -Kdo to byl?
PETR -Proč se ptáš?
DAVID -Jenom tak.
PETR -Aha.
DAVID -Takže?
PETR -Jedna moje známá.
DAVID -Známá?
PETR -Ano.
DAVID -Ty spíš se svojí známou?
PETR -Kdybych ji neznal, nespím s ní, ne?
DAVID -No... Asi ne.
PETR -Tak vidíš.
***
HONZA -Ahoj.
LENKA -Ahoj.
HONZA -Jak ses měla?
LENKA -No, nic moc. Jsem ráda, že jsem doma.
HONZA -Leni?
LENKA -Ano?
HONZA -Něco pro tebe mám.
LENKA -Vážně?
HONZA -Jo.
LENKA -Co?
HONZA -Čokoládu.
LENKA -Ne!
HONZA -Ne?
LENKA -Totiž... Kde?
HONZA -Schoval jsem ji.
LENKA -Tys ji schoval? Proč?
HONZA -To je tajemství.
LENKA -Hm... Tak tajemství, jo?
HONZA -Ano.
LENKA -A je nějaká šance, že mi to tajemství povíš?
HONZA -Malá.
LENKA -Pořád lepší než žádná. Kde je?
HONZA -Neřeknu.
LENKA -Kam jsi ji schoval, bídáku?
HONZA -Někam.
LENKA -Kam? Budu zlá.
HONZA -Do ložnice... Myslím.
LENKA -Hm...
***
PETR -No tak já půjdu.
DAVID -Už?
PETR -Je půl osmé.
DAVID -Nechceš ještě kafe?
PETR -Ne, čeká mne čaj a...
DAVID -Jo a... To tvoje a...
PETR -Co je?
DAVID -Já jenom... Jsem tady sám.
PETR -Tak běž ven.
DAVID -Ven?
PETR -Ano. Někam mezi lidi.
DAVID -Jako třeba na tramvaj?
PETR -Koneckonců to je taky možnost.
DAVID -Fajn.
PETR -I když...
DAVID -Hm?
PETR -Vlastně nic. Tak zatím.
DAVID -Jo, ahoj.
***
LENKA -Oříšková?