Pátý díl
DAVID -Co tady
děláš?
PETR -Koukám
na Mrkefff.
DAVID -Tohle je
můj byt.
PETR -Já vím.
Proto se mne koneckonců ptáš, co tady dělám, ne?
DAVID -Co děláš
v mém bytě a jak ses sem dostal?
PETR -Mám
klíč.
DAVID -Cože?
PETR -Nechal
jsem si udělat kopii.
DAVID -Proč?
PETR -Tiše,
řeknu ti to potom.
DAVID -Hned.
PETR -Hele, já
na to koukal.
DAVID -To je mi
jedno.
PETR -Mám
rozbitou televizi, stačí?
DAVID -Proto
sis okopíroval můj klíč?
PETR -Skoro.
DAVID -Tak
proč?
PETR -Tak
dobře, já ti to řeknu. Ale naprosto si tím zkazíš překvapení.
DAVID -Jaké
překvapení?
PETR -To s tou
prsatou černoškou, co tě měla dneska večer čekat v tvé posteli…
DAVID -Děláš si
srandu.
PETR -No tak,
přece mne znáš.
DAVID -Děláš si
srandu.
PETR -Ano.
***
LENKA -A musíme
koupit pomazánkové máslo.
HONZA -Fajn.
LENKA -Co?
HONZA -Nic.
LENKA -Zvoní ti
mobil.
HONZA -Já vím.
LENKA -Tak to
vem.
HONZA -Určitě to
není nic důležitého.
LENKA -No tak.
Vždycky hledáš výmluvu, jak se mne zbavit při nakupování.
HONZA -Haló?
MARK -Ahoj,
Honzíku, můžeme si promluvit?
HONZA -Ne.
MARK -Ale-
HONZA -Říkal
jsem, nic důležitého.
LENKA -Kdo to
byl?
HONZA -Pomazánkové
máslo.
LENKA -Cože?
HONZA -Támhle.
***
DAVID -Už to skončilo, můžeš jít domů.
PETR -Já vím, že to skončilo.
DAVID -Tak běž domů.
PETR -Nemůžu.
DAVID -Proč ne?
PETR -Sedíš mi na noze.
DAVID -Promiň.
PETR -Hele, Davídku-
DAVID -Neříkej mi tak.
PETR -Promiň.
DAVID -Co jsi to chtěl?
PETR -Abych ti to řekl, musím tě oslovit.
DAVID -Tak mne oslov.
PETR -Nemůžu.
DAVID -To mi musíš říkat Davídku?
PETR -Ne, ale baví mne to.
DAVID -No tak…
PETR -Fajn. Ty si nechej oslovení, já si
nechám to, co jsem ti chtěl říct.
DAVID -To bude další kravina, hm?
PETR -Tentokrát ne.
DAVID -Tak dobře, jednou.
PETR -Davídku – to bylo cvičně. Takže,
Davídku, copak děláš zítra večer? Řekněme tak v půl osmé?
DAVID -Nic.
PETR -A nechtěl bys zajít někam na čaj?
DAVID -Ne.
PETR -Na kafe?
DAVID -Ne.
PETR -Drink?
DAVID -Proč bych s tebou měl někam jít? Zase
se mne snažíš zesměšnit?
PETR -Ano.
DAVID -Myslíš to vážně, když jsi mi teď řekl,
že-
PETR -Ne.
DAVID -Ach jo.
PETR -Tak co? Nepůjdeme sami.
DAVID -Chceš se chlubit novou přítelkyní?
PETR -Ne. Potřebuji si něco vyřídit a
shodou okolností na příslušném místě pracuje moje bývalá, tak jsem si říkal, že
bych ji někam vzal – bylo by to takové pohodlnější pro oba.
DAVID -Jak do
toho zapadám já?
PETR -Zatím
nijak. Ale teď začneš. Poslouchej, Ivana, tedy moje bývalá, se zrovna stará o
kamarádku.
DAVID -Stará se
o kamarádku? Chceš, abych šel na rande s kojencem?
PETR -Ne, její
kamarádka měla teď docela těžké období a Ivana jí s tím pomáhá.
DAVID -Pořád do
toho nezapadám.
PETR -Protože
si idiot.
DAVID -Počkej,
ty chceš, abych já a ona…
PETR -Proč ne?
DAVID -Tak hele,
to, že nemám žádnou holku a nejsem schopný si žádnou sehnat, ještě neznamená,
že mi budeš nějakou dohazovat, nebo že mi budeš kupovat prostitutky, nebo brát
mne do striptýzových barů, nebo že mi koupíš nafukovací pannu, nebo
pornokazetu, nebo-
PETR -Dobře,
jak myslíš.
DAVID -S tou
pornokazetou jsem to nemyslel vážně.
***
HONZA -Zlato, můžeš mi říct, proč kupuješ tolik
černého čaje?
LENKA -Chutná mi.
HONZA -Opravdu?
LENKA -Ano.
HONZA -Nikdy jsi nepila tolik černého čaje.
LENKA -Je ve slevě. A nemusím ho vypít hned.
HONZA -Víš, že Mark je ve městě?
LENKA -Co s tím má společného Mark?
HONZA -No, má rád černý čaj a-
LENKA -A ty si myslíš, že mu kupuji čaj? Běž do
hajzlu.
HONZA -Zní mi to logicky.
LENKA -Kde ses potkal s Markem?
HONZA -Nikde.
LENKA -No tak.
HONZA -Byl u nás doma.
LENKA -Co chtěl?
HONZA -Skoro nic.
LENKA -Ach jo…
HONZA -Co děláš?
LENKA -Telefonuji.
HONZA -Já jsem-
LENKA -Ahoj, Marku. Laskavě přestaň varovat mé
současné i budoucí přítele, ano?
HONZA -Počkej, ty jsi řekla i budoucí?
LENKA -Ano. Klídek, mluvila jsem v množném
čísle.
HONZA -To mne má uklidnit?
LENKA -Ne.
HONZA -Hele, promiň, ale já-
LENKA -Jsi chlap, za to se nemusíš omlouvat,
snažím se zvyknout si.
HONZA -Opravdu?
LENKA -Kdybych se nesnažila, je ze mne lesba.
HONZA -No, děkuji.
***
IVANA -Ahoj.
PETR -Nazdar. Kde jsi nechala Julii?
IVANA -Doma. Když jsi mi volal, že David nemá
čas, tak-
PETR -Ne, že by neměl čas, je to idiot.
IVANA -Fajn. Takže k té tvé věci…
PETR -Sluší ti to.
IVANA -Díky. Ale soustřeď se prosím na-
PETR -Soustředím se na tebe.
IVANA -Tak se soustřeď jinam.
PETR -Nemůžu. Jsi moc hezká.
IVANA -Prosím.
PETR -Dobře, pokusím se.
IVANA -Ty to dědictví vážně nechceš? Protože
podle-
PETR -Úžasná.
IVANA -Prosím.
PETR -Vidíš, nemůžu. Nejde to.
IVANA -Nesnažíš se.
PETR -Není to moje chyba.
IVANA -A čí? Zase moje?
PETR -Tvoje chyba je, že jsi tak
neodolatelná.
IVANA -Přestaň tohle říkat.
PETR -Fajn.
IVANA -Takže… Ty na mne koukáš.
PETR -Jistěže.
IVANA -Nech toho.
PETR -Nic jsem neřekl.
IVANA -Koukáš.
PETR -Já vím.
IVANA -Nekoukej.
PETR -Fajn.
IVANA -Ani trošku.
PETR -Dobře.
IVANA -Petře!
PETR -Copak?
IVANA -Já už někoho mám.
PETR -Fajn, tak tohle můžem přesunout na
jindy.
IVANA -Ne, mám už někoho místo tebe.
PETR -Jsi rychlá.
IVANA -Ty taky.
PETR -Stejně na tebe nemůžu přestat koukat.
IVANA -A důvod?
PETR -Udělal jsem chybu.
IVANA -Co s tím mám společného?
PETR -Taky jsi udělala chybu.
IVANA -Jakou?
PETR -Že jsi mne nechala jít. A taky máš
pořád stejný mobil jako já.
IVANA -No a co? Nekoukej na mne.
PETR -To povídej mému mobilu.
IVANA -Tohle už
je moc.
PETR -Taky
bych řekl.
IVANA -Buď se
začneš chovat normálně, nebo půjdu pryč.
PETR -Ok, ok.
IVANA -Můžem
pokračovat v tom, proč jsme tady?
PETR -Ale
jistě.
IVANA -Takže-
PETR -Kuk,
Ivanko.
***
HONZA -Leni?
LENKA -Co je?
HONZA -Promiň.
LENKA -Už ses mi omlouval nejmíň dvanáctkrát.
HONZA -Já vím.
LENKA -A myslíš, že se další omluvou něco
změní?
HONZA -Co když řeknu, že jsem se prostě
zaseknul?
LENKA -Jo, to by vysvětlovalo spoustu věcí.
HONZA -Například?
LENKA -To je jedno.
***
DAVID -Co tady zase děláš?
PETR -Nic.
DAVID -Mrkefff už nevysílají.
PETR -Já vím.
DAVID -Tak proč jsi tady?
PETR -Jenom tak.
DAVID -A to ti mám věřit? Haló, Petře? Hej.
PETR -Co?
DAVID -Vnímáš mne?
PETR -Jo.
DAVID -Není ti nic?
PETR -Ne.
DAVID -Nevypadáš dobře.
PETR -A to ještě nic není. Měl bys mne
vidět, než jsem ti poblil záclony.