Proč píšu?

Jsem si jistý, že jsem to už minimálně dvakrát řešil. Ale nedávná diskuse na SASPI a Ekyelčina zlost týkající se (jak jinak) autorů ignorující pokusy o radu mne přinutily zamyslet se znovu. Proč vlastně píšu?




Asi nejjednodušší by bylo napsat: protože jsem se nemohl dočkat třetího Harryho Pottera. Napovím, že se jednalo o knihu, ne o film. Ovšem tohle by byla tak maximálně odpověď na otázku, proč jsem sakra napsal tu divnou povídku (myšleno můj první pokus). K pochopení mých důvodů tedy musíme jít víc do minulosti.


Psal se rok 1643 a Země se podobala vyhořelé trosce, parodii toho, co po celá tisíciletí Uaové nazývali rájem.


Píšu proto, že mohu vytvořit něco vlastního, zachytit své myšlenky a přinutit to někoho přečíst. Jakmile jednou čtenáře chytíte, přečte všechno. Navíc je úžasné, když si ze čtenářů udělám srandu. Píšu proto, že je to neskutečně zábavná činnost. Ale hlavně píšu kvůli pochvale a obdivu. Když mne pochválí kamarád, jsem rád. Jestliže se mi stejné pochvaly dostane od čtenáře, který mě nezná, mám radost. Co uvidíte na mém obličeji chvíli poté, co mne pochválil jiný autor/pisálek, jehož si vážím? Nadšení. A kdyby jednou přišel Neal Asher a řekl: "I have read your story and man, it's wonderful." Tak já bych umřel. Ze samé radosti pochopitelně.


Je jasné, že se nespokojím jen s jednou pochvalou. A když už jsem svoji povídku nacpal všem, které to aspoň trochu zajímalo, jdu ihned vymýšlet novou. Protože radosti a uznání není nikdy dost. Z toho ovšem plyne i potřeba neustále se zlepšovat. Jak jinak bych totiž zaujal své kolegy? Nebo třeba opravdové spisovatele?


A ještě jedna věc. Nečtu proto, abych byl čten. Při čtení jsem prostě čtenář, který ví, jaké to je zkoušet psát. Jestli dotyční stojí o to vědět, jak píšu já, je to buď kvůli výše zmiňované stupnici kamarád, čtenář, autor, spisovatel. Anebo se jen chtějí přesvědčit, že mám právo kritizovat je.


Autoři publikující na literárních severech, kteří tvrdí, že píší jen sami pro sebe nebo že mají svůj originální styl a nepotřebují se zlepšovat, lžou. Nejspíš si to chudáci ani neuvědomují. Jde o obrannou reakci před kritikou. Nejsou totiž schopni připustit si, že by neměli pravdu. A myslím, že by si měli uvědomit, proč vlastně píší. My všichni bychom si to měli uvědomit. Třeba to někomu zachrání život… Nebo nervy.