Zase jsem přišel pozdě. Ne, nehodlám si tady připomínat, jak
se to vlastně stalo. Je pravdou, že jsem se zapomněl dívat na hodiny a že jsem
se nejprve nikam nehnal. No a potom už bylo pozdě. Prodavačka se mi tentokrát
ani nesmály, jen jedna z nich popadla násadu od mopu a významně s ní poklepala
na podlahu. Pochopil jsem, jak se věci mají. Žádné přemlouvání, prosení, žádné
kopání do dveří a vrhání se pod bezpečnostní mříže (modřiny se už vybarvily).
Smutně jsem pohlédl na ty dvě postavy, rozhodnuté bránit konec své směny do
mého posledního dechu, a odešel jsem. Příště budu muset vyjít o něco dřív. Ale
ne o moc. Jen tak, abych si stihl koupit jednu jedinou knihu. Navštěvovat
knihkupectví s penězi je nebezpečné. A existence platebních karet mi to
bohužel neulehčuje.
Dám tomu ještě týden. To možná není moc, nicméně já nemám
času nazbyt. Pokud se mi to do sedmi dnů nepovede, požádám někoho z přátel.
Dám jim peníze a pošlu je do knihkupectví pro lunární kalendář. Jen ne nějaký
obyčejný kalendář, to ne. Nepotřebuji rady týkající se zahrady a utírání
prachu. Spíš by se mi hodilo vědět, jak správně pečovat o vlastní blog. Znáte
to. Občas je ideální doba pro zasazení článku, jindy se hodí změnit design a v určitých
dnech konstelace vesmírných těles nahrává úspěšnému čtení a komentování cizích
článků.
Jistě, doteď jsem s blogem operoval bez těchto
vědomostí a nijak zvlášť mi to nevadilo. Jenomže podle toho to tady vypadá, že
ano… Jestli tedy existuje nějaká šance, že budu moct, díky astrologii, vylepšit
tento blog, rozhodně ji musím vyzkoušet.
No jo. Kdyby mne nelákaly všechny ty mnohem zajímavější
knihy v obchodech… A hádám, ž nejsem sám.
Dnes se absolutně nehodí nic komentovat…