Ještě nikdy jsem
neměl takovou potřebu lhát jako dnes v tomto článku.
Upřímně jsem se celou dobu snažil tomuto pocitu nepodlehnout, ale
nemohu garantovat, že se mi to povedlo. Asi to bude tím, že jsem
vlastně ještě nikdy pořádně nelhal. Ostatně, zkusit se má
všechno.
Představil jsem si
situaci, kdy je Země ohrožována nějakým mimozemským agresorem.
Jeden jediný člověk by mohl zabránit katastrofě a zániku
lidstva. A on na tuto snahu rezignuj s tím, že vlastně není
co zachraňovat. Lidé si nic jiného nezaslouží, bla, bla, bla.
Jenomže potom by se stal zázrak a naše planeta by hrozbu invaze
přežila. Řekněme, že by sice byli jakýmsi způsobem okupováni,
ale možnost jejich eliminace by již nebyla aktuální. Takže by se
pokusili dotyčného člověka najít a potrestat. Za to, že je
zradil, že jsou teď de facto vydáni na milost a nemilost cizincům.
Okupační správa planety by tyto snahy podporovala. Docela zajímavý
paradox.
Nevím však, jak by
taková situace dopadla. Můj autobus přijel do Komárova a já jsem
musel vystoupit a vydat se na cestu do práce, pardon, zaměstnání.
Ve finále tedy zůstalo pouze u nápadu. Je to škoda, protože už
jsem měl kontakt na člověka, který se zná se zástupci
reprezentující invazní síly Europy.
Třeba příště,
až pojedu do Avionu…