Až vyrostu, oholím si hlavu a budu psát texty k písním.
O lásce a kávovaru. Hlavně aby to mělo nějaké jednoduché rýmy. Možná bych mohl
založit kapelu…
Fyzicky už růst nemám kam a ještě mi k tomu intenzivně
řídnou vlasy. Všechno tedy nasvědčuje tomu, že bych se měl urychleně začít učit
pracovat s poezií roubovatelnou na melodie. Osobně si myslím, že bych mohl
svou budoucí kariéru nastarovat někde u JÉ-JÉ-JÉ-JÉ a pokračovat přes OUJÉ až k dekadentnímu
LA-LA-LA-LA.
Jen si musím dát pozor, abych měl dostatek fanoušků. Řekněme
pět. Z toho šestnáct fiktivních a jednu mandarinku. Nezdá se to, ale ovoce
je extrémně důležité. To vám koneckonců potvrdí každý hudebník. A jestli ne,
tak je to Adam Seifert a ten je hovno hudebník.
Pomalu to vypadá, jako kdybych tento článek ani nepsal já. A
možná máte pravdu. Třeba jsem byl okraden o přístup k účtu. Nebo ještě
hůř, prodal jsem vlastní blog. Komu? A za kolik? Kdo by se mohl chtít dostat k mému
heslu? Ať přemýšlím, jak přemýšlím, nemůžu se dopočítat. To se ovšem stává.
Doporučuji sledovat aukro.cz kvůli případným výhodným nabídkám.
Až vyrostu v trosku, budu svou holohlavou bubnovat poezii
z doby před pěti pivy a jedním utopencem.