Před pár dny mi svitlo. Nebo minimálně bliklo.
Když máte štěstí a nikdo se vás na nic neptá, dá se i pouhé bliknutí vydávat za
něco zářivějšího. Pokud si ovšem nepleteme parafín a margarín.
Uvědomil jsem si jednu věc. Měl bych se začít
orientovat v realitě. Díky tomu věčnému utíkání mám sice vypracovaná
stehna (o fotku si nepište), ale schovávat se před skutečností je ekonomicky
většinou nevýhodné. Vždy jsem se chtěl živit tím, co mne baví, ale to by
znamenalo naučit se získávat živiny z celuózy a inkoustu. Takže teď se
spokojím s tím, že předstírám práci a má odměna tím pádem připomíná plat.
A ačkoli je to spravedlivé, neb ani jedna strana na tom netratí, rád bych do
budoucna dosáhl na vyšší odměny.
Inspirací mi byla cesta k rodičům.
Nedávno konané komunální volby nemohou se pyšnit zrovna vysokovou účastí. Já
jsem též nevolil, byť spíš kvůli neznalosti aktuálního dění v místě
trvalého bydliště, kam jezdím jednou za měsíc na návštěvu. Nicméně zákony jsou
neúprosné, a tak i já jsem vyfasoval volební lístek. Občas je zábavné
pozorovat, kdo a za koho kandiduje. Největšími zajímavostmi ale tentokrát bylo
množství titulů, jimiž se někteří chlubili. Jeden inženýr bakalář (Ing. Bc.
Jméno Příjmení) to vyjádřil docela hezky. Čím víc, tím líp. Jeho kolega pak potenciální
voliče ohromoval v ještě grandióznějším stylu (Ing. Jméno Příjmení B.B.A.
DiS.) a mně bylo hrozně líto, že si ani jeden z nich nevzpomněl na diplomy
z kurzů plavání a lyžování.
Protože oba zástupce lidstva znám, dovedu si
udělat obrázek o reálných schopnostech vyjádřených jednotlivými tituly. Jde
v podstatě o podobný princip jako samolepka za každých 200 korun nákupu a
za 200 samolepek plyšové lízátko. Ovšem na rozdíl od lízátka, vysokoškolské
tituly (právě jsem povýšil statut VOŠ) mají poměrně vyšší míru uplatnění. Tak
jsem si řekl, že to udělám podobně jako ti dva. Ovšem nejdřív začnu
v politice a teprve potom si zjistím, kde skladují tituly. Myslím, že
čtyři mi budou stačit. To aby se mi na vizitku vlezly i záznamy o absolvovaných
školeních.
Má i vymyšlené, na čem postavím svoji kampaň.
Na tom, co je reálné. Na mé nezkušenosti. Protože jsem tím pádem objektivní a
rezistentní vůči jakémukoli negativnímu vlivu. Po dobu jednoho volebního období
by mi tato nevinnost měla vydržet. Potom se nechám opět zvolit (abych neztratil
kontakt s problémy státní správy), ale tentokrát zůstanu v opozici,
abych se uchránil před pokušením zneužít svého postavení. A po dalších volbách
bych se zase podílel na vládě. Myslím, že moje první kampaň se bude točit kolem
hesla Protože proto.
A kdyby se někdo ptal, plním pouze přání
rodičů. Ti věčně říkali, že s tou svojí ukecaností můžu leda tak do
politiky.