Kindle má několik nesporných výhod. Místo
stran ukazuje procenta, takže až když strávíte půl hodiny na 41%, uvědomíte si,
jak dobře by se s takovou knihou zakládal herbář.
Docela nedávno jsem dostal možnost objevit
dalšího velmi zajímavého fantasy spisovatele. Vrhnul jsem se nadšeně na jeho
aktuální trilogii. První díl (768 stran) jsem si musel sehnat sám, zatímco ten
druhý (671) mi rezervoval můj hodný šéfredaktor k recenzi. Děj byl však
natolik napínavý, že jsem neodolal a třetí knihu (816) jsem začal číst
v angličtině, neb vyšla teprve nedávno. Opět jsem se nechal unést
vyprávěním, ovšem někde u 85% mi najednou došla jedna hrozivá věc: u trilogie
to neskončí. A opravdu. Po 2255 stranách se zdá, že máme za sebou teprve úvod.
Čtvrtá část by měla vyjít v roce 2016. Kdyby to jen nebyla sakra dobře
rozepsaná série, mohl bych na ni snadno zapomenout.
Automaticky jsem si vzpomněl na kolegy tohoto
spisovatele, kteří se taky nespokojili se stručnějším příběhem. Kde jsou
vlastně doby, kdy stačilo napsat samostatný román? Nebo trilogií… Éra trilogií
se mi líbila. Čtenář dostal přidáno, ale hned u druhé knihy se dostal přes
polovinu a mohl si tak udělat mnohem přesnější představu o tom, co se tam
vlastně děje. Jenomže pokud někomu původně ohlášený počet dílů nestačí
k ukončení rozepsaného dobrodružství, kde máme jistotu, že budou dvě, tři
další knihy dostatečné?
Myslím, že tento trend svým způsobem začíná
již na amatérských literárních serverech. S jedním jsem se kdysi sblížil a
ještě dnes tam občas nahlédnu, abych se o něčem ujistil. Drtivá většina textů
je na pokračování. Jakmile vidím v názvu slovo kapitola nebo část, sahám
po kýblu. Nevím, jestli někdo takováto díla vůbec čte, ale jestli ano, musí to
být poměrně deprimující. Každý nový čtenář musí začít od začátku, tedy od těch
kvalitativně nejhorších kusů. Autor navíc nemá dostatečný prostor ke zlepšování
se, protože se víc a víc svazuje vlastními kapitolami. A většině z nich to
ani nepřijde blbé. Kam se poděly stručné a výstižné povídky?
Žijeme ve věku obezity.