Tak jsem se rozhodl, že se stanu slavným
spisovatelem. Nevidím důvod, proč bych se nemohl živit tím, co mne baví.
Ostatně základní předpoklady pro tuto profesi splňuji (umím psát). A protože
sebevědomí mi rozhodně nechybí, není možné, aby mi to nevyšlo.
Pochopitelně, že s psaním je spojena strašná
spousta rizik. Nepravidelným příjmem to začíná a pravidelným mínusem na účtu
končí. Nicméně já jsem přesvědčen, že všichni ti, co se jim nedaří, na to jdou
špatně. Což znamená, že když na to půjdu jinak (pochopitelně správně), nemůže
se stát nic zlého. Dlouho jsem nad tím přemýšlel, analyzoval jsem osudy
několika obzvláště nešťastných spisovatelů, až jsem našel chybu, jíž se všichni
ti neznámí lidé dopouštěli a dopouští. Teď asi čekáte, že se s vámi o toto
sdělení podělím, co? Že přijdete zadarmo k návodu na rychlý úspěch, hm?
Nic nebude.
Na druhou stranu, když už jsem s tím začal…
Tak tedy, já svou spisovatelskou existenci založím
na fenoménu, kterému se říká prvotní neaktivita. Ten název jsem si mimochodem
vymyslel sám a byl bych rád, kdybyste ho používali. V čem to spočívá?
Nebudu, na rozdíl od ostatních, se někomu nutit. Žádné posílání povídek do
časopisů a do soutěží, žádné žebrání u nakladatelů, jestli by mi vydali můj
román. Tohle všechno mé šance na úspěch pouze snižuje. Já to udělám naprosto
obráceně. Nebudu psát.
Ano, zní to šíleně. Ale v tom je právě ta
krása. Ono je to naprosto logické. Já všem ukážu, že nejsem tak otravný, jako
ostatní. Všichni budou vědět, že neobtěžuji a že se mnou nemají žádný problém. A
přesně v tu chvíli mne kontaktuje první nakladatelství s nabídkou spolupráce.
Neříkám, že první nabídku nepřijmu, ostatně vždy záleží na podmínkách, ale
možná si nechám nějaký prostor na ještě lepší nabídky. Klidně i od konkurence.
Teprve po podepsání smlouvy začnu psát. V poměrně
krátkém čase vytvořím dílo, které se mi bude líbit, protože bude moje. A pak se
mohou stát dvě věci. Buď si moje kniha získá obrovskou oblibu a já tak budu
nucen napsat ještě nějakou, nebo (a to by se mi moc líbilo) se mi budou lidé
skládat na měsíční rentu, abych už nikdy nic nenapsal.
I když pak bych
asi psal pod pseudonymem…