Ona, Postava, Strážce
O -Co tady
děláš?
P -Přišel jsem
si pro tebe.
O -Cože?
P -Co je na
tom nejasného? Dneska tady končíš.
O -Řekni mi
jeden jediný důvod, proč bych na tebe neměla zavolat opeřenou stráž.
P -Protože je
to hrozný název. A taky proto, že to tady teď patří mně.
O -Ne.
P -Ale ano.
Schválně, zkus si zazvonit na ty svoje papoušky.
S -Pane?
O -Co to-
P -Zkoušel
jsem vaše reakce. Jsou uspokojivé.
S -Jsme
požehnáni, ó mocný.
P -Teď můžete
jít. Zavolám vás, když bude třeba.
S -Sloužit vám
je čest.
P -Ano, ano.
Čest. Jo. A ještě něco.
S -Vaše vůle
budiž-
P -Zbavte se
těch per a sežeňte si nějakou pořádnou uniformu.
S -Jak
poroučíš.
O -Co to sakra
mělo znamenat?!
P -Ani si tě
nevšimli, co?
O -Jak? Co jsi
to provedl?
P -Vzal jsem
si, co mi patří.
O -Budovala
jsem svou pozici pět let.
P -Já vím.
O -Pět let neustálého
strachu, lží, intrik…
P -Takže se ti
to líbilo.
O -Vlastně
docela ano.
P -Bylo
nejspíš fajn zůstat někde delší dobu, že?
O -A-ano.
P -Takže
chápeš, že teď musíš odejít.
O -Ty jsi jeden
z nich.
P -Konstatuješ
zjevné, má drahá. Nicméně tímto mi odpadá ta nepříjemná část plná vysvětlování
a přemlouvání. Takže vlastně mám chvilku čas na to, abys mne provedla svou
říší.
O -Než budu
souhlasit, chci se na něco zeptat. A prosím, odpověz mi pravdivě.
P -Nestává se
to často, že bych opravdu odpověděl. Ale dnes udělám výjimku.
O -Kam- Kam
půjdu tentokrát?
P -Domů, Nino,
domů. Ale nejdřív, kde začneme prohlídku?