Nedá se nic dělat, každá sranda
jednou skončí. Dokonce i ta kouzelnická. Jenomže vy máte dojem, že jste se
zrovna rozepsali. A tak zkusíte něco jiného, nejlépe z reálného světa. Pochopitelně
se nevyhnete srovnávání a ve výsledku bude vaše nová kniha přijata o něco
rozpačitěji. Co teď? Napíšete detektivku a necháte si ji vydat pod pseudonymem
Robert Galbraith. A tentokrát vám radost z hotového díla vydrží mnohem
déle. Rozhodně tedy déle, než utajování vlastního autorství.
Je
nad slunce jasnější, že kdyby se za Robertem G. neskrývala Joanne K. Rowling,
byla by prodejní čísla Volání kukačky stěží poloviční. Což sice nijak
nevypovídá o kvalitách samotné knihy, přesto je to důležité. Kdoví, zda by
totiž samotný pseudonym stačil k tomu, abychom se dočkali překladu do
češtiny a následně i audioknihy. A přitom by to byla škoda, protože bychom
nepoznali detektiva Cormorana Strikea, veterána z Afgánistánu, jehož život
jde od desíti k pěti. Chybí mu pořádná zakázka a dluží hromadu peněz.
Navíc ho neustále trápí protéza, kterou si na své poslední misi pořídil výměnou
za vlastní nohu. A ke všemu se právě rozešel se svou snoubenkou, čímž jen tak
mimochodem přišel o střechu nad hlavou a musí teď bydlet v kanceláři. Cormoran
je prostě typický detektiv-smolař čekající na zázrak.
A
zázrak opravdu přijde. Nejdřív slavná topmodelka Lula Landryová spadne ze svého
balkonu a umře. Podle policie ukázková sebevražda, podle bratra Luly jasný
pokus o dokonalou vraždu. Bratr se tedy rozhodne najmout si soukromého
detektiva, který má celý případ znovu prošetřit. Cormoran má tedy najednou
slušnou zálohu a velmi dobrou motivaci k pátrání po stopách, jež oficiální
vyšetřovatelé přehlédli. No, a protože nejlíp se hledá dvěma, najde si detektiv
dočasnou asistentku Robin. Spolu pomalu zjišťují, že nedůvěra jejich klienta
v závěry oficiálního vyšetřování nemusí nutně být jen vedlejším projevem
smutku.
Příběh
sám o sobě je tak klasický, jak to jen jde. A ačkoli dnes je již jasné, že
Cormoran Strike hodlá pracovat jako detektiv ještě minimálně další dvě knihy,
autorka se vyhnula naprostému happy endu, neb nechala oba hlavní aktéry pouze
ve vztahu detektiv – asistentka. Jistě není obtížné zjistit proč. Volání
kukačky totiž sice není napínavé a strhující dílo, zato však disponuje velkým
množstvím popisů, z nichž většina se týká líčení minulosti některé
z postav. Tempo románu začíná gradovat až ke konci, avšak ani samotný
závěr nepřinutí posluchače nervózně ohmatávat sluchátka v očekávání odhalení
největšího tajemství celé knihy.
Přesto
nejde o ztrátu času. Nebál bych se Volání kukačky označit za odpočinkovou
detektivku. To má své výhody, neboť člověk se nemusí bát, že by mu něco uteklo,
když si dá na chvíli pauzu a bude se věnovat jiným věcem. Dalším velkým
pozitivem je Petr Oliva, který celou audioknihu namluvil a jehož profesionální
vypravěčský hlas dokáže přehlušit i rušivě působící zvukové přechody mezi
jednotlivými pasážemi. Robert Galbraith splnil díky J. K. Rowling všechna
důležitá pravidla detektivního žánru a doslova nám vnutil sympatického
invalidu, který to v životě neměl lehké, ale z kterého by jednou mohl
být zatraceně dobrý vyšetřovatel. Už jenom proto, že druhý díl série by měl
stavět na zde získaných informacích.
Robert Galbraith: Volání kukačky
Plus, 2014
Čte: Petr Oliva
17 hodin, 40 minut