Praha, začátek roku 1866. Komisař Durman právě našel
pod chodníkem v židovském ghettu mrtvolu pošťáka. První, leč zdaleka ne
poslední oběť sériového vraha s naprosto nevšední motivací. Komisař se
tedy jako správný vyšetřovatel okamžitě vrhá do spletitého a nebezpečného
případu. Nezapomene si však dělat pravidelné přestávky na dobře vychlazenou
dvanáctku z nejbližší pivnice.
Pivo jako křen, k tomu výborné kulinářské perly
vytvořené z nezapomenutelných ingrediencí (a jejich kombinací) a sex na
mnoho způsobů. Ideálně všechno najednou. Ano, i na to v díle Petra
Stančíka dojde. Jakkoli děj začíná coby temný detektivní příběh, posluchač záhy
nabyde dojmu, že jde o mix kuchařky, poeticky vyprávěné černé komedie a PR
českých pivovarů. Aby mohl hlavní hrdina jednou za čas předvést akční prvky
takřka bondovského střihu, musí se nejprve řádně posilnit, což většinou vydá na
několik desítek minut popisů různých slastí. Jakmile se navíc ukáže, že během svého
vyšetřování mimoděk překazil tajné organizaci plán vedoucí k získání nadvlády
nad světem, ustupuje případ groteskně zabíjených poštovních doručovatelů do
pozadí. Naplno se projevuje, jak autor využívá detektivku a prvky mysteriózního
thrilleru pouze jako linky, na něž zaznamenává Durmanovy absurdní
eroticko-kulinářské příhody. To všechno berte nikoli jako výtku, ale pouhé
varování. Děj se táhne jako předminulý rok vytočený med. Což dává Petru
Stančíkovi dostatek prostoru k vytvoření vskutku jedinečné atmosféry.
Takže nejlepší je ze všeho nejdřív zapomenout na
všechny záhady a užívat si každé slovo této zábavné literární koláže. Spolu s komisařem
Durmanem potkáte bezpočet historických postav, dozvíte se, kdo se zasloužil o
rozvoj pokrokových metod uspokojování návštěvníků vykřičených domů. Zjistíte, jaké
ďábelské plány se líhnou v hlavách tehdejších anarchistů. Podíváte se až do Mexika, abyste mohli fandit
Maxmiliánu I. Málem se zúčastníte neslavné porážky rakouské armády u Sadové. Odhalíte
jednu velmi očekávatelnou skutečnost. Stihnete zavést reformu správy pražského
města tak, aby jediný blázen nezůstal nevyužit. A celou tu dobu se budete tiše
pochechtávat. Většina vtípků je totiž velmi rafinovaných. Kombinování
tehdejších reálií s absurdní fikcí má díky použití archaických výrazů v Mlýnu
na mumie podobu absolutního úspěchu.
Ten dokresluje dvojice vypravěčů v podání Ivana
Řezáče a Zdeňka Maryšky. Zatímco jeden posluchačům na začátku každé kapitoly
doplňuje zásobu mouder z análů již zmiňované tajné organizace, druhý
vypravěč se soustřeďuje na samotný příběh. Díky tomu je Mlýn na mumie dokonalým
spojením všeho, co očekáváte od kvalitní audioknihy. Ovšem pozor, poslech
tohoto díla zásadně zvyšuje míru konzumovaného alkoholu, zejména piva.
Petr Stančík: Mlýn na mumie
Tympanum, 2015
Čtou: Ivan Řezáč, Zdeněk Maryška
12 hodin, 2 minuty
