Od poslední války s obávaným
Nilfgaardem uplynul již nějaký ten čas. Smrt už ale opět klepe na dveře. A moc
ráda by se podívala k Severním královstvím. Občas si z nudy do někoho
sekne a čeká, kterému panovníkovi se podaří pozvat ji jako první. Soutěžících
je v tuto chvíli víc než dost.

Mimo zájmy státníků pak stojí
čarodějové. Zatímco někteří s panovníky úzce spolupracují, jiní proklamují
svou zdánlivou neutralitu (bezpochyby připraveni v případě potřeby přejít
na vítěznou stranu). Najdou však i mágové, kteří se rozhodnou prosadit si své
vlastní vize o ideálním uspořádání světa. Ačkoli jejich projekt může stát spoustu
krve. A už jsem zmínil, že je tady Geralt, kterému se současný svět líbí víc,
než naznačovaná změna?
Před bouří prý bývá ticho.
V tomto duchu se nese vyprávění celého románu. Občas se zableskne, ale
zatím to deštěm jenom voní. Sapkowski je prostě neoddiskutovatelný mistr
čekání. Dlouhá předehra Času opovržení je ale zakončena takovou akcí, že na
nějaké utahané tempo příběhu si ani nevzpomenete. Navíc lze díky pomalému
rozjedu lépe poznat jednotlivé postavy.
Fanoušci zaklínačské ságy budou
rádi pokračovat v připomínání si oblíbené série, zatímco posluchači
setkávající se s Geraltem poprvé (resp. podruhé) mají jedinečnou
příležitost prožít si ono zmiňované ticho před bouří ve zvukové podobě. Se
skvělým Martinem Fingerem, který je pro tuto pentalogii jako stvořený. Upřímně,
jednou budu mít problém nespojovat si jeho hlas s Geraltem z Rivie…
Tympanum, 2016
Čte: Martin Finger
12 hodin, 41 minut