Takhle jsme teda končit nemuseli, aneb Špatná literatura je jako dobrý kompost

S úderem desáté začala soutěž v karaoke. A zatímco slečny ze čtvrtého patra trápily své hlasivky, o podlaží níž probíhala vzrušená diskuse na téma kosmopolitní filozofie v globalizované společnosti. Byl pátek, všichni se dobře bavili a nikdo nemyslel na blížící se zkoušky. Jenomže pak to jeden nepřejícný sobec všechno zničil. Zpěv náhle utichl, odpůrci i příznivci argumentu y ztratili nit. Byl jsem z toho všeho trochu rozladěný. Vždyť takovou radost si už nikdy neudělám.

Bylo jedině spravedlivé prožít poslední noční směnu upozorňováním na noční klid. Takhle nějak jsem v roce 2012 začínal a takhle také končím. Pominu-li ovšem poslední dvě denní. Původně jsem zamýšlel rozloučit se nějak stylově, nakonec však vyhrál pragmatismus. Hned po práci na mne čekala cesta do Pardubic, a tak jsem si s sebou vzal jen minimum věcí. Zároveň jsem se snažil ušetřit co nejvíc energie před náročným pobytem ve vlaku. Probudit se až v Praze rozhodně nikdy nepatřilo mezi mé představy ideálně strávené soboty.

Jenomže bez svého laptopu mnohem snadněji podléhám potřebám prokrastinovat na sociálních sítích. Tato potřeba absolutního flákání byla na mé poslední noční ještě umocněna špatnou literaturou, kteroužto jsem zamořil svůj Kindle. Neudělal jsem to tak úplně schválně. Šéfredaktor mi nabídl knihu, která nevypadala jako úplná katastrofa a já ji vzal. Jde bohužel o natolik špatné dílo, že jsem veškeré citační aktivity, jindy tolik oblíbené, omezil čistě na Twitter. Ještě dnes při každé vhodné příležitosti odkládám čtečku a jsem připraven předstírat, že mi nepatří. Zhruba prvních sto stran utrpení jsem si pohrával s myšlenkou, že autora kontaktuji a napravím největší chybu jeho češtinářů – vysvětlím mu základy tvůrčího psaní. Mám k tomu veškeré předpoklady, sám je totiž neumím dodržovat. Nicméně v tomto případě (stejně jako ve většině ostatních) je každá rad zbytečná. Nepochybuji o tom, že dotyčný si publikací elektronické knihy a založením facebookového profilu s titulkem spisovatel splnil sen. Ve své podstatě jsme na tom velmi podobně. Já mám pouze (zatím) víc soudnosti. A krom toho jsem ten hajzl, který mu jeho životní dílo detailně zkritizuje. Přežiju-li těch 600 stran.

Inu, ne vždy je dostupnost publikace výhodou.

<a href="http://www.bloglovin.com/blog/3476387/?claim=xf46hzaucwe">Follow my blog with Bloglovin</a>