Namísto aby byl rád, že ještě někdy bude moct chodit, rozhodne se zaklínač Ciri najít. Jenomže krom zvláštních snů, v nichž se Ciri nachází kdesi v daleké zemi, nemá Geralt žádné vodítko. Nepočítáme-li samozřejmě fámy o tom, že cintránská princezna našla azyl v Nilfgaardu, kde se už pomalu chystá její sňatek se samotným císařem. Ani jedna z možností nezní příliš lákavě, a tak se zaklínač (jen co ho začne zlomená noha opět poslouchat) vydává na dlouhou cestu s nejasným cílem. Nejde však sám. Ostatně, samotný Geralt je povahou spíše nudný patron a Sapkowski neměl v úmyslu své čtenáře nudit. To přijde až s husitskou trilogií a o té se teď nebavíme.
Geraltova družina je dostatečně pestrá, aby dokázala odolat
nástrahám cestování v neklidné době (válka císařství se severními
královstvími je opět na spadnutí) a zároveň aby je autor mohl zapojovat do
vtipných rozhovorů. Zaklínačova věrného a věčně ukecaného společníka s loutnou
doplňuje lučištnice vychovaná dryádami a dva udatní rekové, jejichž totožnost
bych neměl prozrazovat. Stále se ještě může stát, že existuje někdo, kdo by
tuto kultovní pentalogii neznal zpaměti.
Nutno podotknout, že ani Ciri po svém magickém úprku z Thaneddu
nezahálí. Její situace je ale trochu ztížená, neb trpí ztrátou paměti.
Zaklínačský výcvik si naštěstí pamatuje, takže není divu, když skončí u
místních lapků coby čerstvý rekrut. Její putování od loupeže k loupeži sice
není nikterak převratný, nicméně tato relativně poklidná epizoda nebude mít
dlouhého trvání. Ciri totiž čeká mnohem větší dobrodružství, než po jakém by
toužila.
Křest ohněm obsahuje vše, co má správný fantasy příběh mít.
Sapkowski zde navíc trochu ubral na filozofování a své postavy trápí spíše
akcí. S trochou nadsázky by se tak dalo říct, že předchozí díly byly
prologem a teprve třetí knihou začíná ta pravá zábava. Obě hlavní dějové linky
o něco víc připomínají oblíbené pc hry na motivy zaklínače, což s sebou přináší
problém v podobě chuti ovlivnit některá Geraltova rozhodnutí alespoň v přenesené
formě.
Zpracování audioknihy je jako obvykle bezchybné. Martin
Finger opět exceluje a nic nenasvědčuje tomu, že bych se neměl v příštích recenzích
opakovat. Nezbývá tedy než se těšit na další díl.
Andrzej Sapkowski: Křest ohněm
Tympanum, 2016
Čte: Martin Finger