Píše se jeden z těch nekonečných roů, kdy svět zdobí
svými nekonečnými zákopy Velká válka. A zatímco někteří lidé účinkují
v tomto dosud nejefektivnějším stroji na likvidaci budoucnosti, trápí
Anglii neznámý vrah. Vzhledem k tomu, že obětí je bohatá paní Inglethorpová,
jde nejen o pachatele samotného, ale i o solidní sumu peněz v případě
dědictví. Bohužel, pozůstalých dělajících si zálusk na svůj díl je hodně a ani
jeden z nich není bez motivu. Vše nasvědčuje tomu, že tady půjde o opravdu
pořádně zapeklitý případ.
Když si na ostrovech nevědí rady, zavolají o pomoc na
kontinent. Tedy, samozřejmě ne tak doslova. Pravdou ale zůstává, že jakkoli
byli vrah nebo vražedkyně důmyslní, s jednou věcí nepočítali. A sice
s přítomností více než schopného belgického detektiva, který se do Anglie
dostal spolu se svými krajany v touze utéct před válkou. Hercule Poirot
tak poprvé dostává příležitost podívat se, jak zločiny páchají v Albionu.
A nebyl by to pochopitelně geniální detektiv, kdyby neměl po ruce nějakého
laika, který většině stop neporozumí a jemuž nebude cizí jen tak mimochodem
požádat opravdového detektiva o vysvětlení všech kroků vedoucích k zatčení
pachatele (i když kdo zná Poirota ví, jak rád ctí povinnost zdůvodňovat).
Hercule Poirot svého pomocníka nalezne v upřímném a dobrosrdečném
kapitánovi Hastingsovi, jehož na panství Styles zavedla potřeba rekonvalescence
po válečném zranění. Zdá se, že podobné zkušenosti jsou vhodnou přípravou na
práci detektivního asistenta.
My sice již dávno víme, jak jsou pro sebe Poirot a Hastings
nepostradatelní, nicméně pro oba dva jde o první společný případ, byť se znají
již z dřívějška. A tak není divu, že zatímco Hastings má plnou hlavu
netradičních teorií, soustředí se Poirot na to, co mu o tomto případu otravy
strychninem říkají jeho malé šedé buňky. Je třeba složit hold genialitě
autorky, pro níž byla Záhada na zámku Styles vůbec prvním detektivním
románem. A čas (spolu s desítkou
dalších knih) dokázal, že Agatha Christie svému řemeslu opravdu rozumí. Ačkoli se
může zdát zápletka s důmyslně maskovanou otravou bohaté paní místy příliš
záhadná, podařilo se autorce nastrkat nám většinu indicií až pod nos. Takže když
se Hercule Poirot dostane k odhalení viníka a vysvětlí všechny záhady, budete
se zaručeně cítit hloupě, že jste na to nepřišli dřív. Pokud ovšem nejste
lepšími detektivy než já.
Ačkoli mají všechny příběhy s Poirotem již nějakou
minulost, stále jde o jedny z nejoblíbenějších detektivek. Velkou zásluhu
na tom má i televizní zpracování, v němž věhlasného detektiva naprosto
dokonalým způsobem ztvárnil David Suchet. Troufnu si tvrdit, že jeho tvář bude
to první, co se většině lidem vybaví, když se řekne Hercule Poirot. Pokud znáte
dabovanou verzi těchto filmů, jistě vám nebude neznámé jméno Jaromíra Meduny, jehož
hlas je pro české fanoušky Poirota hlasem velkého detektiva. A kdo jiný by mohl
namluvit tuto audioknihu než sám Hercule?
Agatha
Christie: Záhada na zámku Styles
Tympanum,
2016
Vypráví:
Jaromír Meduna
8 hodin, 11
minut
