Legie pod velením Aula Plautia postupují severní Anglií ve
snaze udělat vše pro to, aby se jim Caratacus postavil v rozhodující bitvě.
Jenomže Britové jsou si vědomi toho, jak malou šanci by měli proti těžké pěchotě.
Proto spoléhají spíš na záškodnické akce v týlu nepřítele. Čím dál od
pobřeží se Plautiova armáda nachází, tím větší jim hrozí nebezpečí v případě,
že přijdou o zásobovací konvoje.
Všechny cesty možná vedou do Říma, ale Řím nemůže být všude.
Aby zároveň konečně došlo k definitivnímu dobytí Británie (vítězství,
které již bylo na typicky římský způsob oslaveno), musí padnout Caratacus a jeho
spojenci. Jenomže legionáři nemohou zároveň nahánět barbary, a ještě mít
dostatek rezerv na dostatečné hlídání zásobovacích cest. Naštěstí se mohou (alespoň
prozatím) spolehnout na kmen Atrebatů, jejichž král Verica kdysi formálně
požádal císaře o pomoc. A tak dostanou Cato s Macronem příkaz vycvičit dvě
jednotky pomocné pěchoty, čímž nejenže získají potřebnou sílu k ochraně cest,
ale navíc se ještě pojistí, že se Vericovi nic nestane. Král je totiž už poměrně
starý a jeho nástupce by nemusel mít tak přátelský vztah k Římu. Ne každý
Brit se nechal přesvědčit o tom, že tomuto ostrovu chybí opravdová kultura a
civilizace. A kdyby se Atrebaté rozhodli přidat na druhou stranu, mohlo by to
pro Římany znamenat katastrofu.
Prozatím se všichni potenciální nástupci na trůn chovají
jako řádní spojenci, ale to se může rychle změnit. Idea boje za nezávislost je
příliš lákavá, než aby utišila touhu mladých, kteří touží po hrdinských činech
a slávě. Naše centuriony tak čeká velmi nebezpečný úkol, při němž mohou snadno
šlápnout vedle. Příliš jim ani nepomáhá Plautiovo rozhodnutí, kterým by bylo Atrebatské
království v případě potřeby anektováno a ze spojenců by se rázem stali
podřízení (tedy i v tom formálním slova smyslu). A v legiích je
spousta ambiciózních patricijů, jimž by přesně tahle záminka mohla vynést
důležité politické body. Nehledě na větší vliv a majetek. Jestli tedy nemá
římské tažení ostrovem skončit neúspěchem, musí Verica přežít a zůstat králem.
Příběh mladého legionáře pokračuje v nastoleném trendu.
Cato ještě rozhodně není neomylným a neohroženým obráncem impéria. Jeho
nezkušenost místy ostře kontrastuje s jeho novou funkcí centuriona.
Obzvlášť když musí vydávat rozkazy služebně mnohem starším vojákům. Ale díky
Macronovi se poměrně rychle zvykne na změnu povinností. Simon Scarrow opět vykresluje
realistické události a život v římské armádě. A rozhodně nedává svým hrdinům
nic zadarmo. A ačkoli je pravděpodobné, že i tentokrát Cato přežije (minimálně
vzhledem k existujícím pokračováním), je Orel mezi vlky fascinujícím a
napínavým příběhem. Audioverze pak nabízí nevtíravý zvukový doprovod spolu s podmanivým
hlasem Marka Horkého (který snad při čtení musí nosit kroužkovou košili, jak je
přesvědčivý). Tuto audioknihu nelze než doporučit.
Simon
Scarrow: Orel mezi vlky (Quintus Licinius Cato 4)
Audiotéka,
2017
Vypráví:
Marek Holý
13 hodin, 52
minut