Jet z Brna na Vsetín (nikdy do) jenom proto, abych si mohl dát pivo? A proč ne? Koho dneska zajímá kontext a takové triviality jako pravda? Tak… Lepší bude číst dál a nebát se žádostí typu like and subscribe, protože nic podobného tady nevedeme.
Koupit si
jízdenku na vlak, potom ještě na jeden, přečkat stres v podobě přestupu z rychlíku
na osobák, přežít cestování v rozpálené plechovce bez fungující klimatizace
(a teď přemýšlejte, kterou dopravní společnost mám na mysli a proč zrovna tyto
dvě) a to všechno kvůli jednomu pivu? Samozřejmě ne. Dal jsem si dvě piva a
polévku.
A jak jsem
tak seděl v restauračním zařízení na Valašsku, rozhodl jsem se, že ze mne
bude hospodský (totiž kavárenský, ale bez kofeinu) povaleč. Celý stůl pro sebe,
po ruce půllitr nápoje (nemusí to nutně být pivo, že?) a ještě se tam vleze
blok na psaní a kniha nebo Kindle (hlavní je obsah). Poslední dobou se řeší
jiné otázky (nakládaný hermelín k roušce?), takže trocha té literatury na
stole snad nikomu nebude vadit.
Na druhou
stranu, dnešní doba povalečům asi moc nesvědčí. Nevím, zda existoval nějaký podpůrný
program pro štamgasty. Dovedu si představit zapůjčení stolů, podtácků, lístků
na čárečky, a dokonce i líných much, ale zároveň chápu, že home office z toho
uděláme asi těžko. Vždyť co je doma, co se často počítá dvakrát.
Když si navíc
představím, že jako certifikovaný povaleč toužící dostat se konečně zpět do
svého přirozeného prostředí, jenom abych narazil na spoustu překážek plynoucích
z nově nastavených antivirových pravidel, to abych si raději začal hledat
jiné životní poslání. Třeba taková návštěva toalet. Po mávání na obsluhu druhá
nejčastější kratochvíle. Shodou okolností se mi povedlo narazit na následující
pokyn: Vstupujte jednotlivě. Jak mám vědět, že tam už někdo není? A co
když sedím tak, že nemám toalety na dohled a nemohu pozorovat pohyb ostatních
hostů? Vstupovat opatrně a nenápadně,
jako kdyby pánské toalety byly obsazeny a já se odhodlal navštívit dámy? Anebo držet
svůj močový měchýř v napětí, dokud si nebudu jistý, že mi bude úplně
jedno, kde to provedu? Teoreticky by mohla existovat nová pracovní pozice
hlídající prostor kolem toalet, aby za malou úplatu oznámila, jak to tam zrovna
vypadá.
„Je tam
někdo?“
„Ne.“
„Díky.“
„Dvacet
korun. Děkuji mnohokrát.“
Jo, to by
mohlo fungovat. Hned zítra vyhraji v loterii, založím si hospodu a přesně
takového člověka tam budeme mívat. Předtím se ale na chvíli vrátím do reality,
abych zaplatil za svou útratu a odešel rychleji, než mne napadne ještě něco
dalšího. Nebo než mi ujede vlak domů…