Je to jenom odpad

Je fascinující, kolik jedna domácnost vyprodukuje odpadu. A nejvíc to jde poznat, pokud jste líní chodit často k popelnicím a místo toho se snažíte recyklovat vše, co recyklovat jde. To už jsme zase snědli další jogurt? I ty příležitostné plechovky od piva, případně láhve od vína se s vámi projdou o ulici dál a vy tak máte mnohem přesnější představu o tom, jak moc zatěžujete planetu.

Nejhorší je to v situaci, kdy nejbližší kontejnery nepřijímají další recyklovatelný odpad. Namísto snadného odložení pytlů (nebo papírových tašek) šlapu celých 500 metrů k dalším kontejnerům. A celou tu dobu cinkají skleněné nádoby (většina z nich není o vína, opravdu) a všechno ostatní šustí. Jsem zkrátka nepoučitelný.

Jistě, existují i obchody, kde lze nakupovat bez zbytečných obalů. Jenomže tam nemají jogurty. A krom toho, bojím se, že bych měl tendence kupovat všeho zbytečně moc. Takhle jsem aspoň velmi snadno omezován.

Jednou třeba dostanu rozum a přestanu okrádat popelnice od všeho toho krásného odpadu, který jim tolik chutná. Hlavně krabice mají hrozně rády. I když jsou obtížněji stravitelné. Říkám si, jestli náhodou nejsou v tomhle podobné lidem.

Netřídit odpad, neměl bych čas na podobné nesmyslné úvahy a soustředil bych se na to opravdu důležité. Ať už je to cokoli.